04.Desatero výstavby dřevostavby..

Před lety rostl jejich počet po kusech, loni aritmetickou řadou a brzy dost možná vzroste geometrickou řadou. Češi čím dál více pošilhávají po nízkoenergetických stavbách rodinných domů. Rodinné domy nyní rostou jako houby po dešti. Úsporné bydlení rozjeli ve ,,velkém,, i někteří developeři.

Poptávka p energeticky úsporných domech stoupá, v závěru roku 2009 dosáhlo meziroční zvýšení počtu nízkoenergetických staveb v Česku bezmála padesát procent. V konkrétních počtech to znamená, že počet nízkoenergetických staveb se už počítá ve čtyřmístných cifrách. A má být ještě lépe.
Není divu. Vždyť kde jinde ušetřit než na provozu budov? Ty spotřebovávají čtyřicet procent veškeré primární energie ve světě.

Co je nízkoenergetický dům

Definice nízkoenergetické budovy není žádná věda. Aby se jí stavba stala, nesmí její roční spotřeba na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtverečný. Což není nijak nesplnitelná podmínka.
Dnešní doba zná již mnohem úspornější stavby: těm se pak říká pasivní ( do 15 kWh ), nulové ( do 5 kWh ), nebo dokonce aktivní. U nich jde o to, že vlastními technologiemi vyrobí více energie, něž sami spotřebují. Běžný dům ( cca 200 kWh ) se stavěl hlavně v minulém tisíciletí, energeticky úsporný dům ( do 75 kWh ) je v současné době nejvíce zastoupen v nabídce výrobců dřevostaveb v standardní provedení v ceně. K masivnímu růstu zájmu o úsporné domy přispívá i tlak ze strany EU. Své logicky sehrál i program Zelená úsporám. Po zmírnění podmínek v roce 2009, došlo k výraznému oživení poptávky.

Jak? od loňského roku ( ledna 2009 ) se náročnost nemovitostí v EU hodnotí energetickým štítkem, známým třeba z ledniček. U nemovitostí se tomu říká průkaz energetické náročnosti budov a nelze bez něj stavět, stal se totiž povinnou součástí projektové dokumentace. Výpočet energetické náročnosti budov bere v potaz veškerou spotřebu energie. tedy na vytápění, ohřev vody, větrání, chlazení, osvětlení, pohon čerpadel, ventilátorů. ne však domácích elektrospotřebičů.
Aby mohla budova obdržet stavební povolení, musí se ntně vejít alespoň do kategorie C. Nejvyšší třídy A a B vychází právě na  nízkoenergetické stavby.

Za kolik  postavím

Přitom nízkoenergetická budova se dnes dá postavit za skoro stejné peníze jako běžný nový dům ( např. Nova 101 pasivní ). Nízkoenergetické domy totiž ani tak nelpí na výrazně dražších materiálech, jako spíš na použití jednoduchých moderních principů a technologií. Skladba konstrukce a střídání materiálů tvoří jeden z důležitých prvků.

Kde stavět ?  

Roli ve vybudování kvalitní nízkoenergetické dřevostavby hraje mnoho faktorů - umístěním na pozemku počínaje. jedním z důležitých prvků je totiž přijímaní pasivní sluneční energie. Výhled na jih, ochrana před větry. V Česku se celková doba slunečního svitu pohybuje mezi 1700 a 2200 hodinami za rok, směrem k východu se prodlužuje. Rozložení této doby do jednotlivých měsíců je nerovnoměrné. V zimě trvá velice krátce. Přesto se dají nízkoenergetické domy postavit de facto všude. Je nutné využít sluneční architektury , při níž se účelně přizpůsobí prostředí tak, aby kladných účinků - například slunečního záření v zimě - bylo využito co nejvíce. Naopak záporné účinky - sluneční záření v létě, vítr a podobně - musí být maximálně potlačeny.

Z čeho stavět ?

Obecně se nedá říci, že je jedna technologie vyloženě lepší a jiná horší. Úsporný dům může být ze dřeva i z cihel, izolován polystyrenem i přírodními materiály. Stavba by měla využívat nenáročné technologie. Více izolace, lepší okna a pak teprve např. tepelné čerpadlo apod.

Zásady, kterých by se měl každý investor nízkoenergetického -pasivního záměru držet, uvádíme v desateru:

1. Projekt coby dirigent. Části projektu nízkoenergetického domu spolu musí hrát jak vyladěný orchestr. Rozhodně by na něm měl dělat jeden tým, ne skládat projekt po profesích, jak se to děje ( a nemusí v tom být problém ú u běžné výstavby. Když všechno klapne, nebude nízkoenergetická stavba proti běžné dražší o víc než o desetinu.

2. Slunce od jihu! Úsporné domy sází na energii ze slunce a nemusí jít nutně aktivně o kolektory, počítají se i pasivní solární zisky. Odtud vychází zásada orientovat většinu prosklených ploch na jih pozemku, ten nesmí být od této strany příliš zarostlý. Vysokému letnímu slunci se dá bránit třeba markýzou. Okna na východ a západ v létě dům hodně přehřívají, na severu jimi zase ztrácí teplo. Myslete i na ochranu před větrem.

3. Okna: zrcadle a další fígle. Účel je jasný: dovnitř se musí dostat více energie, než uteče ven. klasiku představují okna s trojsklem nebo dvojsklem. Uvažujte, kolik potřebujete otevíratelných oken.

4. Zvenku kompaktně... Čím je dům kompaktnější, tím lépe. Půdorysně rozlehlé budovy, stejně jako budovy s výčnělky si teplo drží hůř.

5. ...uvnitř přirozeně. Prostory bez nároků na teplo jako komory či garáže směřujte na sever, mohou plnit roli nárazníku. Důležitá je dispozice. Čím jednodušeji a přirozeněji ohřátý vzduch cirkuluje domem, tím lépe.

6. Tenké stěny... Nosné zdi je vhodné volit co nejtenčí a o to více jim naložit v izolaci, ve střídání materiálů. Je v podstatě jedno, zda dáme izolaci na vnější plášť, dovnitř / sendvičová konstrukce /, nebo zvolíme jiná řešení - třeba dřevostavby nabízení hned čtvero: sendvič, skelet, panely s masivu a sruby.

7. ...silná izolace. Zabalit dům je základ, a to nejen venkovní zdi, ale vytápěné a nevytápěné vnitřky mezi sebou - důležitý je hlavně sklep a půda. Pamatujte, že tři metry pod terénem se teplota nedostane nad 10°ani v létě!

8. Tepelné mosty. Tepelné mosty jsou zaklínadlo, ohání se jimi kdekdo. Je pravda, že místa, kde se stýkají dvě konstrukce, mají na spotřebu tepla velký vliv: může jít až do desítek procent. Napojení izolací na okenní rámy, styky svislých stěn a střechy, respektive základů, a podobně hraje veledůležitou roli.

9. Jak vytápět? Alfou úsporných staveb je regulace vytápění, omegou využití tepelných zisků. Když plníme všechny zásady stavby, není důvod sahat ke zdrojům vytápění, které nabízejí zbytečně velký výkon, když mají nízkoenergetické domy ztráty kolem 5kW. za dobré řešení odborníci začlenění např. akumulace - z ní si systém bere teplo bez ohledu na výkon kotle. ten tak topní v ideálním režimu, s minimálními možnými emisemi.

10. Solární kolektory. K nízkoenergetickým domům patří, hlavně pro ohřev vody, ale dá se s nimi i přitápět a zásobovat akumulaci.

Pohoda, klídek....

Výhodou žití v nízkoenergetickém domě nejsou jen ušetřené peníze. Výrazně roste komfort bydlení. Jedná se zejména o vysokou tepelnou pohodu v domě v létě i v zimě a stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu ( rekuperace ). Tyto technologie nevyužívají náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele nekladou žádné vysoké požadavky na obsluhu. Domy jsou vhodné třeba pro astmatiky - prachy a pyly zadržují filtry. Vedle toho může být vzduch zvlhčován, což dále zvyšuje pohodu. Zdroj: sreality